Bludov

Historie obce sahá k přelomu 12. a 13. století, kdy se poprvé setkáváme se jménem jejího zakladatele Bluda z Bludova. Nedlouho po jejím vzniku byl vystavěn bludovský hrad. Dnes je však rozebrán a zbyly z něj jen zlomky. Jeho sutě byly využity ke stavbě staré silnice do Šumperka. S historií obce jsou spjaty rody Tunklů, Žerotínů a Lichtenštejnů, které se střídaly v jeho vlastnictví. Původní osídlení se šířilo z horního konce obce, která je dnes památkovou zónou. V 19. století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Byla zde postavena první česká měšťanská škola na Šumpersku. Rozvoj za první republiky přerušila především 2. světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.

Zajímavosti obce:
  • Bludovské zvony z let 1598 a 1599.
  • Bludovský zámek – renesanční jádro zámku pochází z 16. století, původními vlastníky byli Žerotínové.
  • Rozhledna Háj – nejvýraznější vrch okraje obce. Vznikla v meziválečném období a nabízí okouzlující výhled na celý region i jeho sousedství.
  • Žerotínská hrobka – postavena v roce 1838 v dobách, kdy byl Bludov sídlem rodu Žerotínů. V roce 1842 sem byly přeneseny ostatky minimálně 13 Žerotínů tzv. „Brandýské“ větve.
  • Bludovské lázně – založeny v roce 1929. Z hloubky 130 m zde vyvěrá pramen sírano-chlorido-sodné vody. V lázních se léčí nemoci ledvin, močových cest, kloubový revmatismus nebo např. dětská obezita.

 

Dlouhomilov

První zmínky o obci pocházejí z roku 1356. Její název je odvozen od jména Dlůhomil.  V roce 1960 k ní byla připojena obec Benkov. Dlouhomilov byl od nepaměti typicky zemědělskou a ovocnářskou lokalitou, což vyjadřuje i symbolika na obecním znaku – dva zkřížené vztyčené rýče mezi dvěma pětilistými jabloňovými květy.

Zajímavosti obce:
  • Barokní farní kostel Všech svatých – dominanta obce z druhé poloviny 18. století. U kostela stojí kamenný kříž z 18. století, k němuž o století později přibyla empírová socha sv. Jana Nepomuckého.
  • Stavby lidové architektury – stavení v horní části obce jsou vesnickou památkovou zónou. K nejvýznamnějším patří venkovské usedlosti č. p. 5, 24, 29.

 

Dolní Studénky

Obec Dolní Studénky se v písemných pramenech poprvé objevuje již v roce 1353, tehdy ještě pod názvem Studenka. V držení vsi se vystřídalo několik panských rodů, z nichž nejvýznamnější byli páni z Lipé, Tunklové, Žerotínové nebo Bukůvkovi. V roce 1871 zde byl založen moderní pivovar, kde se vařilo pivo s názvem Třemešský kozel. Mezi válkami došlo k elektrifikaci, vybudování vodovodu a zavedení pravidelné autobusové linky do Šumperka. V roce 1979 byla obec přičleněna k Šumperku a znovu se osamostatnila až v roce 1990.

 

Zajímavosti obce:
  • Zámek Třemešek – památka renesanční architektury z roku 1587. Dodnes se kromě renesančního vzhledu zámku zachoval také unikátní portál s reliéfy majitelů manželů Bukůvkových.
  • Třemešské rybníky – poslední zachované rybníky velkého severomoravského komplexu, který patří k soustavě tunklovských rybníků z 15. století.

 

Hraběšice

Hraběšice vznikly jako osada dřevařů a horníků, v jejím okolí se dobývala železná ruda. V písemných pramenech jsou poprvé zmiňovány v roce 1569. Vesnice byla nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Do němčiny bylo jméno obce přejato jako Rabenseifen, podle havrana (rabe). Částí Hraběšic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Šentál). Mezi Šumperkem a Krásným byla v osmdesátých letech vybudována vodní nádrž Krásné, která se spolu s okolím a samotnou osadou Krásné stala příměstskou rekreační oblastí. V roce 1976 byly Hraběšice připojeny k Šumperku a touto integrací ztratilo Krásné postavení relativně samostatné části. Od roku 1990 jsou Hraběšice opět samostatnou obcí.

Zajímavosti obce:
  • Kostel sv. Filipa a Jakuba - z první poloviny 19. století. V blízkosti kostela se nachází chráněná památka socha Jana Nepomuckého - památkově chráněná, barokní rustikální plastika z druhé poloviny 18. století. Nachází se poblíž farního kostela Sv. Filipa a Jakuba.
  • Kamenolom poblíž osady Krásné je významným nalezištěm mnoha nerostů.
  • Vodní přehrada Krásné – vyhledávané místo ke koupání či rybolovu.

 

Hrabišín

Hrabišín vznikl v polovině 20. století, spojením čtyř historických obcí: Dolní Olešná, Horní Olešná, Loučky a Hrabišín. Nejstarší z nich je Dolní Olešná, jejíž písemné dokumenty jsou dochovány z roku 1352, nejmladší jsou Loučky. O spojení obcí bylo usilováno již od dob před 2. světovou válkou. Definitivně byly slouženy až v roce 1949. Německý název Rabersdorf byl spojován s havranem (rabe), který byl zobrazen na obecní pečeti.  Hrabišín je typicky zemědělskou oblastí.

Zajímavosti obce:
  • Empírová boží muka z roku 1820 - chráněná kulturní památka v osadě Dolní Olešná.
  • Přehrada Hrabišín - na přítoku říčky Loučky, slouží i jako přírodní koupaliště a je oblíbeným cílem procházek místních i turistů.

 

Libina

Vesnice je nejníže položenou a zároveň největší venkovskou obcí na Šumperku. První zmínky o Libině (tehdy Villa Lubna) jsou doloženy z roku 1348. Název obce je odvozen od osobního jména Liba a znamená „Libovou ves, lhotu, stráň“.  V 17. století byl používán přívlastek Německá reagující na německé osídlení této Libiny na rozdíl od sousední Moravské (od roku 1947 Dolní) Libiny. Po odsunu německého obyvatelstva byl změněn úřední název Německé Libiny na Horní Libinu. Ta byla pak v roce 1960 definitivně sloučena s obcemi Dolní Libina a Obědné, kdy získaly svůj dnešní název Libina.

Zajímavosti obce:
  • Bradlo – nejvyšší hora Úsovské vrchoviny a zároveň státní přírodní rezervace s mohutnou soustavou skal a skalek. Patří k nejkrásnějším svého druhu na Moravě. Na hřbetu Bradla je vyhlídka, která nabízí překrásný výhled do okolí.
  • Langerova vila a mauzoleum rodiny Langerů – vila je postavena ve stylu novorenesanční architektury z přelomu 19. a 20. století. Mauzoleum naopak v novobarokním stylu z počátku 20. Století. Obojí nechala vystavět rodina Langerů, která byla majitelem zdejší továrny na lněné zboží.
  • Sloup se sousoším Nejsvětější trojice z roku 1796.
  • Sousoší Kalvárie s kamennou balustrádou - jedinečné ikonografické rokokové sousoší z roku 1767.

 

Loučná nad Desnou

Vesnice se až do roku 1948 nazývala Vízmberk. K obci bylo připojeno několik okolních osad a malých obcí - Filipová, Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov a Rejhotice, společně mají 1890 obyvatel. Obec Vízmberk byla založena v 18. století v podzámčí nově vybudovaného žerotínského zámku Vízmberk. V tomto období byly založeny i osady Kociánov a Filipová. Nejstarší částí obce Loučná nad Desnou je osada Rejhotice, jež vznikla ve 14. století jako dřevorubecká a hornická obec.

Zajímavosti obce:
  • Boží muka – jinak zvaný také jako Čarodějnický sloup, z roku 1883.
  • Hrobka rodiny Kleinů – nachází se na místním hřbitově. Vybudována byla v druhé polovině 19. století. Za zdobeným litinovým plotem, kolem centrální plastiky je umístěno 6 náhrobních desek, pod nimiž odpočívají členové významného podnikatelského rodu Kleinů.
  • Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně – komplex tvoří horní (1348 m. n. m.) a dolní nádrž (822 m. n. m.), které jsou propojeny šachtou s podzemní elektrárnou. Přečerpávací elektrárna je označována jako největší technický div České republiky a pyšní se hned několika prvenstvími. Má největší reverzní vodní turbínu v Evropě, největší spád a instalovaný výkon ve vodní elektrárně. Hlavním úkolem elektrárny je vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie. Princip elektrárny je založen na přečerpávání vody z dolní nádrže do horní v období přebytku a naopak.
  • Zámek Loučná nad Desnou – své doby lovecký zámeček založený v 15. století rodem Žerotínů s dochovanými renesančními klenbami. Zámek je obklopen rozlehlým anglickým parkem se sochami a ohradní zdí.
  • Vyhledávaný lyžařský areál Kouty s 6sedačkovou lanovkou a s řadou běžeckých a sjezdových tratí.

 

Nový Malín

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350. Po roce 1945 došlo k vysídlení místního německého obyvatelstva, jejich místo zaujalo české obyvatelstvo. Mezi nimi bylo mnoho i tzv. volyňských Čechů přicházejících z území obsazených Sovětským svazem. V roce 1947, při příležitosti čtvrtého výročí vypálení Českého Malína na Volyni nacisty, byl Frankštát přejmenován na dnešní Nový Malín. Vesnice je ideálním výchozím bodem pro cykloturistiku a turistiku s jen minimálně poškozeným životním prostředím.

Zajímavosti obce:
  • Brána venkovské usedlosti domu č. p. 102 z roku 1863 je kulturní památkou
  • Hradisko - archeologická oblast s nálezy z doby lužické a slovanské kultury.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie - stavba renesanční architektury s barokními prvky z roku 1705. V areálu kostela se nachází klasicistní kříž z konce 18. století.
  • Letiště Aeroklubu Šumperk – spadá pod katastrální území obce. Letiště pořádá vyhlídkové lety v různých strojích, tandemové seskoky padákem nebo např. zážitkový balíček „Jeden den pilotem“.
  • Malínská rokle - opuštěná štola zvaná Walihloch (Vlašský důl), pozůstatek po dolování hledači drahých a barevných kovů.

 

Oskava

Obec získala svůj název podle říčky Oskavy, jejíž jméno se pojí k starogermánským označením jasanového lesa. Obec vznikala postupně. První zmínka o ní pochází z roku 1358. V 13. století, možná i v letech před  tím - v době keltské a velkomoravské, se zde rýžovalo zlato a rozvíjelo železářství. V roce 1960 byly k obci připojeny obce Mostkov, Nemrlov, Bedřichov a Třemešek.

Zajímavosti obce:
  • Vodní nádrž Oskava - oblíbený regionální cíl k rekreaci a odpočinku.
  • Zřícenina hradu Rabštejn - zmínky o hradu pocházejí z roku 13. století. Opuštěn byl v 17. až 18. století a dnes je oblíbeným turistickým místem s krásnou vyhlídkou do okolí. Zachovalé jsou části hradeb, brány a zdiva, bašty s příkopem. Romantickou zříceninu vyhledávají jak turisté, tak cyklisté. Rabštejn je vyhledávaný i horolezci, které láká skalami různých náročností.
  • Pozůstatky rýžování zlata – v údolí místního potoka.

 

Petrov nad Desnou

Obec Petrov nad Desnou je v písemných pramenech poprvé připomínána již v roce 1354, tehdy ještě jako osada. Obec byla v minulosti součástí Rapotína, později Sobotína a osamostatnění se dočkala až v roce 2010. V roce 1519 zde byl vystavěn kostel, který však po úderu blesku v roce 1904 zcela vyhořel a již nebyl obnoven. Významným podnikem v obci se v minulosti stala firma Velamos na výrobu jízdních kol, založená v roce 1932. V obci se nacházela také cihelna, mlýny nebo pila.

Zajímavosti obce:
  • Kaple sv. Rocha – Roch chrání obec proti moru a je patronem obce. Je postavena v klasicistním stylu.

Rapotín

Obec Rapotín byla založena již ve 13. století a v jejím držení se postupně vystřídalo několik majitelů, například páni z Kunštátu, páni z Lipé, Tunklové a Žerotínové. Obce se v 17. století dotkly také známé čarodějnické procesy, kdy bylo obviněno a upáleno sedm rapotínských žen. Významnou událostí bylo také v roce 1829 založení skláren. Po II. světové válce byl Rapotín nakrátko připojen k Šumperku.

Zajímavosti obce:
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie – kostel vystavěný v novogotickém stylu je dílem architekta E. Ettmaera z roku 1874. Na jižní vnější stěně kostela je umístěna pamětní deska připomínající oběti I. světové války.
  • Zemědělský skanzen – součástí areálu skanzenu je zoopark a muzeum veteránu.

 

Rejchartice

První písemná zmínka o Rejcharticích pochází z roku 1350 a souvisí se zbudováním místního, patrně původně dřevěného, kostela. Rejchartice po dlouhá léta náležely k bludovskému panství a jejich vznik je tedy spjat se zakladatelem slavného rodu Žerotínů Bluda z Bludova.

Zajímavosti obce:
  • Bývalé lomy – opuštěné lomy na amfibolit a erlán, v nichž se vyskytují minerály jako granát, diopsid, skapolit a titanit.

 

Sobotín

Sobotín je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1351. Z hlediska historie je obec často spojována se započetím známých čarodějnických procesů na Šumpersku v 17. století. Sobotín byl však významný zejména v oblasti průmyslu a těžby železné rudy, kterou zde poprvé těžili již Žerotínové. Obec pak proslavila zejména průmyslnická rodina Kleinů, která zde dlouhá léta vlastnila a provozovala železárny.

 

Zajímavosti obce:
  • Mauzoleum rodiny Kleinů – mauzoleum si nechala vystavit podnikatelská rodina Kleinů v roce 1881 v historizujícím stylu. Autorem mauzolea, stojícím v přírodním parku, je vídeňský architekt W. S. Baumheyer.
  • Památník počátků čarodějnických procesů – kostel Sv. Vavřince je symbolem započetí inkvizičních procesů v kraji. Právě zde žebračka Maryna z Vernířovic vyňala po přijímání z úst hostii a dala tak jasný podnět k zahájení čarodějnických procesů v losinském panství.

 

Velké Losiny

Založení Velkých Losin se datuje do roku 1351. Historie obce je neodlučně spjata s rodem Žerotínů, za jehož vlastnictví se stala významným centrem oblasti a došlo k vybudování jejích největších dominant. Významným mezníkem byly pro Velké Losiny známé čarodějnické procesy, které si vyžádaly řadu obětí, z nichž nejvíce bylo upáleno právě ve Velkých Losinách. Dalším významným rodem v obci byli Lichtejnštejnové, kteří se taktéž zapsali do rozvoje obce, především v oblasti lesnictví. Velké Losiny jsou též známy díky jedněm z nejstarších lázní na Moravě.

Zajímavosti obce:
  • Zámek Velké Losiny – renesanční třípatrový zámek s uzavřeným nádvořím je unikátní zejména arkádami, sgrafitovou výzdobou a původními žerotínskými sbírkami s cennými obrazy. V zámku při čarodějnických procesech zasedal inkviziční tribunál. K zámku přiléhá anglický park.
  • Ruční papírna – ruční papírnu nechal ve Velkých Losinách zbudovat rod Žerotínů. Budovy papírny jsou pozdně barokní až klasicistní. Papírna je jedním z posledních podniků na výrobu ručního papíru tohoto druhu v celé Evropě. Součástí areálu ruční papírny je i muzeum.
  • Dřevěný kostel sv. Michaela v Maršíkově – dřevěný kostelík je pozoruhodný nejen dřevěnými částmi stavby, ale i krásnými obrazy, kazetovým stropem, klenbou i zdobením stěn.
  • Termální lázně Velké Losiny – lázně se sirnými prameny, jedny z nejstarších na Moravě.

 

Vernířovice

První zmínky o obci Vernířovice jsou z konce 16. století. Také Vernířovic se dotkly čarodějnické procesy, kdy první z obětí byly právě obyvatelky Vernířovic. Obec byla zejména v 19. století významným centrem lesnictví, neboť zde sídlil lesní úřad pro celé panství.

Zajímavosti obce:
  • Osada Švagrov – středisko ekologické výchovy a volného času. Součástí osady je moderní informační centrum, lesní učebna nebo art-dílna.

 

Vikýřovice

V písemných pramenech se obec vyskytuje poprvé v roce 1391. Obec drželi postupně Žerotínové i Lichtenštejnové. Vikýřovice byly také v minulosti připojeny nejprve k Rapotínu, později k Šumperku. Velký rozmach přineslo obci období 1. republiky, kdy se v obci nacházela tkalcovna lnu, výrobna likérů a továrna na výrobu cementářského zboží.

Zajímavosti obce:
  • Muzeum silnic – jediné svého druhu v České republice v gesci Správy silnic Olomouckého kraje.
  • Zámeček – dnešní objekt mateřské školy, tzv. Zámeček je budova vystavěná v novorenesančním stylu v roce 1882. Dominantou stavby je velká nárožní věž. Budovu obklopuje park.

 

Návštěvnost vybraných památek v regionu

Místo rok 2013 rok 2012 rok 2011
Zámek Velké Losiny 28 407 25 806 29 363
Zemědělský skanzen „U Havlíčků“ 10 000 10 000  10 000
Muzeum silnic 4 194 2 325 1 649
Ruční papírna a muzeum papíru 45 112 49 300 50 978
Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně 36 530 40 023 47 724
Lázně Velké Losiny  - 8 485 5 878
Sportovně rekreační areál Kouty  - 50 853 58 710
Wellness hotel Diana 6 482 10 853 7 724

Zdroj: Krajský úřad Olomouc

 

Web je zrealizován díky finanční podpoře z EU projektu reg. č. CZ.06.4.59/0.0/0.0/15_003/0008451.